Dobrý den,

krátce k akci školy, kde se vybírají statisíce. Tato akce vznikla částečně jako moje vzpomínka na třídní učitelku Olgu Zejvalovou a čaśtečně jako sázka s manželkou Jaroslava Kysely, se kteŕym jsme akci pořádali- vsadili jsme se o basu šampaňského, že pro školu vybereme za pět let 1 milion korun.

Oslovili jsme místní firmy a žádali  je o závazek poslat škole částku nejvýš 10.000,-Kč, nebo stejnou, jakou utrží stánek Galatea na školním jarmarku. Galatea zaplatila banner, aby firmy měly nějaké PR a žádali jsme školu o děkovný článek pro sponzory v místním periodiku. Za druhý a třetí rok se dohromady vybralo 360.000,-. Poslední rok nám nějaký fanda potrhal banner na plotu u zámku a emailová komunikace s vedením školy ohledně děkovného článku sponzorům byla nechutná.

Letos byla Galatea požádána o zajištění pouze občerstvení, stánek jsme dostali na cestě před zámkem, kde v minulých letech byly jiné stánky a letos nikdo. Vedení školy se tak podařilo efektivně zničit začínající tradici jen pro to, že byl obrovský problém napsat článek do štěkny, s obsahem dostali jsme a děkujeme- nic jiného jsme firmám, které se k akci přidaly, neslíbili. Máme dokonce firmu, která se zavázala dávat oněch 10.000,- po tři roky, letošní šly školce, a za sebe mohu říct, že nebýt krásných vzpomínek na paní učitelku Zejvalovou, považoval bych celou akci s ohledem na přiístup vedení školy za zabitý čas.

Marek Kopecký