V nadpisu je sice slovo historie, ale je to příběh starý několik týdnů, snad už ukončený happy-endem. 13.března jsem zde psal o rozbité silnici u bývalé márnice. Ve stavu, jaký vidíte na fotografii, byla několik dlouhých zimních týdnů. Minulý týden se tam objevila obligátní značka upozorňující na nerovnosti na vozovce. Považoval jsem to za česky vychytralé vyřešení problému a získání dalšího času. Byť jsem nevěděl, na co se čeká, napadlo mě, že děr a podobných průšvihů je na (lokálně myšleno) místních komunikacích spousta. O to větší pak bylo mé peřkvapení, když hned druhý den jedu večer zpátky ze zaměstnání a vidím nádhernou černou záplatu. Srdce zaplesalo, ale ta radost netrvala dlouho.
Jestli se nepletu, tak jeden nebo dva dny. Jedu takto zase z práce a vidím, že stejné místo je opět kompletně vyfrézováno! Ve směru od Bradlece opět značka, navíc k tomu ještě "třicítka". Proboha, kdo zaplatil ten asfalt předtím, kdo platil tu práci stroje a lidí? Ne, tohle není mířeno na nikoho určitého, berte to jen jako ukázku toho, jak to v Česku dlouhodobě funguje. Před několika lety jsem si toto užíval v Bakově nad Jizerou - tolik nově položených asfaltových povrchů, tolik následných kutání a frézování a pak opětovných pokládek nového asfaltu...zkrátka, peníze se musí točit. A prodělek je taky kšeft. Jen méně potěší.
Ale zpět do Kosmonos, k márnici. Jistě čekáte na slíbený happy-end. Jedu Vám takhle dnes po šesté z práce, a vidím - opět krásný nový asfalt! Tak ať nám všem vydrží.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript