Naše Kosmonosy

Na místě všichni včas, a já osobně také s cyklobotami v autě, všechno mohlo vypuknout! A taky vypuklo. V sobotu, dne 30. června 2012, se na fotbalovém stadionu ve Víchové nedaleko Jilemnice sešlo přes dvěstě cyklotoulačů, aby se aktivně zúčastnili jubulejního10.ročníku Víchovského cyklotoulání. Tento "výlet" měří normálně kolem osmdesáti kilometrů, jubileum si ale žádá pořádnou oslavu - proto letos na cyklotoulače čekalo kilometrů sto. A někteří z nás jsme měli po večerním dojezdu na stadion v nohách kilometrů 121. Ale pěkně popořádku.

Takový nával Šmak už dlouho nezažil - podle současných provozovatelů zde tolik lidí nebylo od poslední valné hromady místních turistů. Své první dostaveníčko si zde dali zakládající členové nového apolitického sdružení politických nestraníků, které půjde do nejbližších komunálních voleb v Kosmonosích v roce 2014 pod názvem RoK2014. Jedná se o sdružení občanů města, kteří něco chtějí změnit a chtějí na to jít od základů a s použitím selského rozumu. Většina zúčastněných se hrdě hlásila k pojmům jako kritici, stěžovatelé, remcalové či nespokojenci. Z toho byl odvozen také název sdružení - RoK2014 totiž znamená zkratku Remcající občané Kosmonos, letopočet pak neznamená další konec světa, ale rok Změny s velkým Z.

Vážení čtenáři, na tomto místě naleznete všechny komentáře a poznámky v rubrice Jednou větou. Těším se na vaše případné komentáře.

David Odnoha 

( david.odnoha@seznam.czTato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )

19.11.2012: Vypíše-li někdo 7.11. výběrové řízení na výměnu oken a dveří v areálu SK Kosmonosy s požadavkem odpovědět do 16.11. a požadovanou  realizací do konce tohoto roku, těžko se lze zbavit dojmu, že jde o přihrávku.

13.11.2012: Kdyby byl listopadový Kosmonoský zpravodaj barevný, připadal by mi jako Blesk ve svých začátcích: hodně velkých fotek, málo textu, a hodně černé kroniky.

1.11.2012: Jedině pozitivně lze hodnotit snahu vedení města, aby rozpočet na příští rok byl zastupiteli schválen ještě do konce tohoto kalendářního roku.

16.10.2012: Opravdu se máme tak špatně, že každý pátý volič hledá spásu u komunistů?

11.10.2012: Po diskuzi s panem tajemníkem Podlipným, a následném prověření ranní situace na přechodech u školy, došlo k přesunu ranního strážce přechodu z ulice Lípy na přechod u statku, kde ráno dle zjištění MP přejde 5-6x více dětí, než v ulici Lípy.

28.9.2012: Smutná vizitka zářijového jednání zastupitelstva - opět 6 chybějících zastupitelů, nepřišel žádný občan, ba ani redaktor.

18.9.2012: Na světě žije sedm miliard lidí, dvě miliardy nemají co jíst, další dvě si kde ustlat, další dvě sní aspoń o motorce a zbylá jedna miliarda řeší...krizi. Aleš Michl, Raiffeisenbank

"Obamovská, či paroubovská" řešení, tedy lití obrovské hmoty státních peněz do ekonomiky, jsou ve své podstatě založena na myšlence, že jsme si všichni rovni, že si všichni zasloužíme stejné, zejména materiální podmínky života. Bohužel to není pravda. My jsme si všichni rovni v otázkách lidské důstojnosti. Musíme si být rovni v přístupu k příležitostem zejména na začátku naší životní cesty. Ale jinak jsme si zoufale nerovní. Neznám dva lidi, kteří jsou stejně chytří, stejně vzdělaní, stejně intenzivně pracující, stejně odpovědní, stejně motivovaní pro principiální život, stejně kvalitní či nekvalitní. nejsme naštěstí masa, jsme jedinci a buďme na to hrdí.

Před dvěma lety jsem absolvoval závod Kol-Ja poprvé, to byla cykločasovka Kolomuty-Jabkenice, takže jsem si myslel, že Kol-Ja znamená právě Kolomuty-Jabkenice. Loni jsem v rámci závodu Kol-Ja jen běžel 11 km trať ze Semčic do Jabkenic, a letos jsem se poprvé ve svém životě pokusil o kombinaci kolo-běh. A taky jsem zjistil, že Kol-Ja znamená Kolem Jabkenic. A taky že na to budu za rok muset trochu jinak.

No, proč to zastírat - ulevilo se mi. Z dvanácti možných senátorů získali komunisti jen jedno křeslo. Hurá. Lidé prozřeli, potvrdilo se to, že mnozí se po prvním kole a zejména po krajských volbách lekli. Možná komunistické rétoriky, která se objevila hned minulý týden, možná i plánů na čtyřicetiprocentní zdanění již čtyřicetitisícové mzdy.

Buď jak buď, i ti,kteří o týden volili komunisty na protest, ve druhém kole couvli. Lze jen doufat, že za dva roky při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR voliči vystaví komančům stopku hned napoprvé. Tam totiž oprava možná nebude. Stačí se podívat na oranžovo-rudé kraje, které jsme si zvolili na čtyři roky bez možnosti to opravit. Čest výjimkám.

V roce 2011 se náš tým „Blázni z Kosmonos“ odhodlal poprvé vyrazit do Beskyd na extrémní přechod Beskyd. Loňská trasa měřila zhruba 83 km s převýšením přes 4500 m (detailní reportáž naleznete zde). Už pár hodin po návratu z tohoto loňského dobrodružství jsme věděli, že u toho chceme být i v roce 2012. Tak se také stalo – a i letos jsme v naší kategorii Hobby uspěli. Za úspěch se zde totiž pro drtivou většinu účastníků považuje trasu ujít v předepsaném limitu třiceti hodin. Letošní trasa byla navíc trochu jiná, což znamená hlavně delší a těžší. Časový limit však zůstal nezměněn.

Krátká paměť? Zlost? Pomsta? Bezradnost? Blbost? Přemýšlím, co vedlo každého pátého voliče, který přišel k volbám, vhodit do urny rudou komunistickou kandidátku. Jasně, vláda se dva roky hádala, zpočátku její důvěryhodnost zcela zničily Věci veřejné, v poslední době zase korupční skandály, nebo aspoň podezření z nekalostí. Vláda navíc sahala a sahá stále hlouběji do našich peněženek. Ano, jsem taky zklamán a znechucen daňovou politikou "pravicové" vlády, nemohu vystát Kalouska, ale abych kvůli tomu utíkal doleva? Až tak extrémně doleva? To, že vyhrají oranžoví, se dalo čekat. Ale takový úspěch rudochů? Opravdu se máme tak strašně špatně, že v nich hledáme svou spásu?

Nádherné nedělní počasí dokreslilo atmosféru 2.ročníku Ústeckého půlmaratonu, který se v severočeské metropoli konal 16.září, a kterého jsem se také aktivně zúčastnil. Po Praze a Českých Budějovicích jsem si tak zaběhl ve třetím městě, které se zúčastní běžeckého seriálu RunCzech. Oproti loňskému premiérovému ročníku stál na startu trojnásobek závodníků - zhruba 3300 lidí. Bohužel se mi nepodařilo včas zaregistrovat zbytek rodiny na Rodinný běh, takže jsme aspoň společně strávili sobotní odpoledne a večer v Teplicích a celou neděli v Ústí. Odpoledne jsme zavítali na zámeček s vyhlídkou zvaný Větruše, kam se dá vyjet novou lanovkou přímo z OC Forum. Nahoře nás čekal nádherný výhled na celé Ústí a okolí. Ještě před tím ale rodina vyrazila do ZOO, a já se vydal na svůj třetí půmaraton v životě.

Údajně až 8500 běžců proběhlo v sobotu, dne 1.září odpoledne, v rámci akce WeRunPrague desetikilometrovou trať centrem Prahy. Hlavním pořadatelem tohoto již tradičního běhu je firma Nike. I proto byli všichni běžci oděni v černých tričkách, která se vpředu lišila pouze startovním číslem, a vzadu pak výzvou, vzkazem, vtípkem...čímkoliv. I díky tomu mi nevadilo dívat se běžcům přede mnou na záda. Pořád bylo co číst...a taky čemu se smát, někdy ) Jestli vás zajímá, co měl na zádech já, zklamu vás. Nic vtipného. Nejdříve jsem si tam chtěl napsat skutečnou výzvu, což je pro mě celý maraton v květnu 2013 v Praze, pak jsem se toho ale zalekl (ostatně, teď zas, když to tak vidím černé na bílém), nic vtipného mě nenapadlo, a tak jsem zůstal u sucharského Nike sloganu Run For Fun. Příští rok si tam napíšu něco vtipného, nebo aspoň Naše Kosmonosy nebo tak.