info@nasekosmonosy.cz
725 244 482
Naše Kosmonosy
Již první jarní dny oživuje nejen ptačí zpěv, ale i stále častější výskyt hmyzu, který u všímavých občanů budí zvídavost, v některých případech i obavy. Je k tomu důvod? V loňském roce se na mne obrátilo několik tazatelů poté, co se na fasádách domů v sídlišti Pod koupalištěmna objevil i pospolitě neznámý okřídlený hmyz. Jednu maminku vyděsila přítomnost této 2 cm dlouhé, výrazně zbarvené "příšerky" v postýlce miminka v ložnici s otevřeným oknem. K tomu uklidňující vysvětlení: jde o ploštici - nikoli tedy brouka - vroubenku americkou. Tento invazní druh, tedy vetřelec, původem z amerického kontinentu, se v Evropě poprvé objevil v roce 1999 v severní Itálii a odtud se rychle začal šířit dál. Vroubenka se živí vysáváním semen hlavně jehličnatých stromů, ale zatím není známo, že by našim stromům nějak škodila. Na zimu se schovává se v puklinách nebo škvírách v borce a když vyjde slunce přiletí na fasádu nejčastěji vysokých domů a zde se doslova sluní. Často schovává i do interiérů. Ale lidskému zdraví, ani dítěti nemůže ublížit. Není ji třeba zabíjet, stačí vrátit ven. Jen pozor při manipulaci s ní, kdy se jako většina ploštic brání vylučováním páchnoucího sekretu. Neznalé odstrašuje výrazná kresba vrchního páru křídel (polokrovek), což ale známe u naší běžné ploštice ruměnice pospolné, lidově zvané maruška nebo kněžíček. Ruměnice se živí jak rostlinnou potravou, nejčastěji plody lípy, tak např. drobnými mrtvými živočichy. Vyskytuje se od časného jara až do podzimu. Velké kolonie jsem jako kluk obdivoval na patách lip na našem hřbitově.
Letos se ozval jeden soused s obavou z broučka, který se objevil na složeném dříví u domu. Ani tady nejsou na místě obavy z devastace domácnosti, i když jde o zástupce "dřevokazného" hmyzu, konkrétně našeho domácího brouka tesaříka rudého.Brouk má nádherně barevné krovky, od toho má lidový název "červenáček". Opět jarní druh se objevuje na vesměs na dubech, méně bucích, habrech a jilmech i ovocné stromy Samice klade vajíčka po jednom pod šupiny i do kůry čerstvě mrtvých ještě stojících i pokácených kmenů a do větví, ležících na zemi. Dává přednost k slunci orientovaným místům. Larva vykusuje pod kůrou krátkou, stále se rozšiřující chodbu. Kuklí se v komůrce v běli - vnější části dřeva, která obsahuje živé buňky. Po vylíhnutí brouk vylézá stejnou chodbou na světlo. Do parket, nábytku nebo podlahy se vám nepustí, i když se stane, že larva může být v již nařezaných prknech.
Dalším "dřevokazným" broukem je kůrovec. Nejznámější je lykožrout smrkový, původce kalamitního odumírání smrkových porostů. O tom ale někdy příště. Především o příčinách tohoto aktuálně děsivého jevu i v našem městě z hlediska ekologie.
Jakékoli čtenářské dotazy zkusím zodpovědět. Adresujte na mail
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
RNDr. Václav Petříček, Muzejní spolek
FOTO: wikimedia
