Stalo se již mnohaletou tradicí, že poslední srpnové odpoledne patří v Kosmonosích, přesněji v areálu psychiatrické nemocnice, hudebnímu Festivalu Na kopečku. Ačkoliv píši hudebnímu, tento festival je nejen o hudbě, i když ta hraje vždy prim. Letos si kromě poježdění na koních a divadelních vystoupení společnosti Bouda z Holých Vrchů mohlo několik stovek návštěvníků užít také vystoupení skupiny historického šermu Páni z Michalovic. Bylo také dostatek jídla, nealko pití, sladkostí, děti se (mnohé doslova) vyřádily ve třech nafukovacích hradech. První polovina festivalu (odstartovala ji populární lokální kapela Kočky neberem) byla vesměs ve znamení deště - ne nikterak vydatného, ale zatraceně vytrvalého.
Vlivem vlastní - naší rodině typické - pomalostí jsme nestihli oblíbené Seven, takže jsme si aspoň při jejich hitu Radši si to píšu stihli aspoň otevřít okna - a vyrazit na Xaviera Baumaxu. Přátelé, kdo tohoto borce neslyšel (a neviděl), může jen litovat. Tento písničkář, který se prostě musí slyšet při živém vystoupení, spolehlivě svými (místy brutálně) vtipnými texty a prupovídkami rozesmál publikum, a ačkoliv si děti místy museli zacpávat uši (do 22.hodiny bylo ještě hodně daleko), diváci si vytleskali půlminutový přídavek a-capella: Conte Partiro. Bravo, maestro
Kdybych byl básník, tak bych teď napsal, že svým humorným, ale pozor - hudebně skvělým vystoupením - donutil sluníčko, aby se na festival zašlo podívat. Jenže básník nejsem, takže prostě musím napsat, že oblačnost se asi na dvacet minut protrhala, aby pak za dvacet minut slunce už navždy (platí jen pro neděli 31.8.2014) zašlo. Pak přišly dvě tvrdší kapely, nejdříve Syndrom a poté John Wolfhooker. Mezi tato vystoupení se vklínilo vystoupení šermířů. Nejvíce diváků dorazilo na skvělou kapelu Zrní, která začala svůj blok krátce před čtvrt na sedm. Kluci byli skvělí, a užívali si to i diváci. Teprve čas ukáže, kolik si toho z jejich vystoupení odnesly děti. První sloka jední ze skladeb začínala slovy "Ježíšek není, jsou to rodiče, Mikuláš není, je to pán z ulice..." Závěrečnou kapelu ALEPAK SKA jsem již neviděl; přeci jen 1.září a děti a škola a školka jdou tak nějak k sobě, takže rychle navečeřet, vyčurat, pomodlit a spát.
Byla to hezká neděle, díky za ni organizátorům, účinkujícím, i návštěvníkům.Tak zase za rok na stejném místě naviděnou.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
PS: Kosmonosy = Nosy vysmrkané až do kosmu ) (Xavier Baumaxa)