Část 2. Za vzpomínkami i poučením do Dobrovice.
Měl jsem v Dobrovici babičku, skoro pohádkovou a rád jsem za ní jezdil. Jako kluk již před šedesáti lety, vláčkem s parní lokomotivou, s vagony ještě z C&K éry. Ze vzdáleného nádraží mě odvezl autobus pana Kořínka (později tzv. to byla „ERENA“ - Praga RND, řízená panem Kuchtou) na náměstí s hrbolatou čedičovou dlažbou, kde se už delší dobu zastavil čas. O řepné kampani byla ve vzduchu cítit sladká vůně a všude se sypaly saze. Romantika jak z Harryho Pottera. U babičky jsem dostal bílou kávu se škraloupem a makový koláč. Býval jsem u ní i kus prázdnin. Pokud bylo hezky, hned jsem namířil na krásné koupaliště z 30. let minulého století ve stylu art deco. Nikdo ho neponičil, funguje beze změny dodnes.
I letos jsem přijel opět vlakem, moderním „škodováckým“ motorákem Regionova s výrazným zeleno-žlutým nátěrem. Čisto, klídek, pohoda. Přivítalo mě citlivě opravené nádraží, rovněž z doby rakousko-uherských drah. Nechal jsem se informovat, že stav je názornou ukázkou vzorné spolupráce Regionální správy majetku Českých drah a města Dobrovice. Díky péči zaměstnanců zde můžete vyčkat na svůj spoj v útulné čekárně, kde vás uvítá malá výstavka o spisovateli Bohumilu Hrabalovi. Ten zde v roce 1944 absolvoval zácvik na výpravčího. Své zážitky literárně ztvárnil v knížce „Ostře sledované vlaky“. Zajímavostí je 70 let staré mechanické zabezpečovací zařízení, vzorně udržované a na síti ČD zcela ojedinělé. Posekaná tráva a udržovaný záhon jsou samozřejmostí.
Po příjezdu do centra města jsem si prohlédli úžasně zrevitalizované náměstí. Jak to se změnilo! Mimo hezké parkové úpravy a dětského hřiště mě zaujala moderní fontána ve tvaru kostky – nápadité.
Kdysi ušmudlaný komplex cukrovaru září dnes novotou. Cukrovar založil v roce 1831 kníže Karel Anselm Thurn-Taxis, který kvůli tomu přestavbou prakticky zrušil krásný renesanční zámek. Po sametové revoluci kupodivu neskončil jako většina ostatních českých podniků vytunelováním, ale naopak se stal pod názvem Tereos TTD, a.s. největším producentem cukru a lihu v celé České republice. Pracuje od založení bez vynechání jediné kampaně na tomtéž místě, což je asi světový unikát. Jedná se o jeden z nejstarších dosud pracujících. Ochrannou známku TTD, feudál nefeudál, používali i za socialismu!
A nyní už k cíli návštěvy, muzeím v bývalém hospodářském dvoře. S dalším použitím webu pár základních informací: Cílem projektu byla rekonstrukce nevyužívané kulturní nemovité památky, areálu hospodářského dvora , jež má vysoký kulturně-historický význam, za účelem vybudování společenského centra. To tvoří společně s Muzeem cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a Muzeem města Dobrovice, o.p.s. multifunkční areál, který bude sloužit i jako zázemí pro spolkovou činnost obyvatel města. Významnou motivací projektu patří i zachování kulturního dědictví jmenovaných oborů a rozšíření nabídky poznávacího cestovního ruchu. Vedle muzeí jsou zde prostory obslužných aktivit jako administrativního zázemí, depozitáře exponátů, prodejny suvenýrů, informačního panelu a parkoviště, určených pro návštěvníky muzea. Muzeum města Dobrovice již v minulosti existovalo, ve 2. polovině 20. století však postupně zaniklo. Od května roku 2010 funguje nové! Velkorysý koncept je výsledkem úsilí města a kooperace s cukrovarem po získání dotace přes 100 milionů Kč! Dobrovice má zhruba o 1000 obyvatel méně než Kosmonosy. Já bych brečel. No a ostatní napoví následující výběr fotografií
Odjížděl jsem se smíšenými pocity, ale i nabit novým odhodláním do našich Kosmonos. Všechny kompetentní činitele města, pokud zde nebyli, prosím: jeďte se do Dobrovice podívat! Otevírací doba jednoduchá: leden až prosinec, pondělí až neděle, 9 - 17 hod. (polední přestávka 12 - 13 h). O státních svátcích otevřeno také.
Václav Petříček