Naše Kosmonosy

Chystá se podivný obchvat dálnice D10, stavba zničí vzácné území i chráněné živočichy

ZO ČSOP Klenice zaslala krajskému úřadu žádost o posouzení záměru výstavby nové silnice mezi Bězděčínem a Kosmonosy podle EIA. Komunikace bude téměř obchvatem dálnice D10 a protne biokoridory, významné krajinné prvky, migrační koridory zvířat a naruší biotopy zvláště chráněných druhů.

Záměr naruší evropsky významnou lokalitu a zároveň přírodní památku Chlum u Nepřevázky, tak i přírodní park Chlum, pásy dřevin v nivě Klenice a mezi polními celky. Záměr kříží lokální biokoridor podél občasné vodoteče pod Karlovým Vrchem, dotkne se významného krajinného prvku – vodního toku Dobrovky a řeky Klenice. Naruší nivy dotčených vodních toků a místní migrační trasy živočichů.

Co se týká imisí je dle pětiletých průměrů koncentrací znečisťujících látek (od roku 2015 do roku 2019) vyhodnocených ČMHÚ v zájmovém území již o 20 % převýšena průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu než je povolený limit. Na hranici průměrné povolené roční koncentrace je i PM10 jehož koncentrace za období 2015 – 2019 dosahovala hodnot 39,9 – 41, 8 tj. 79,8 – 83,6 % podílu na imisním limitu. Realizací záměru se tato koncentrace v regionu ještě zvýší. Jelikož je záměr situován v těsné blízkosti obcí Jemníky a Řepov významně ovlivní kvalitu jejich prostředí a zdraví zde žijících občanů.

Realizací propojky Bezděčín – Kosmonosy se významně naruší turistická trasa vedoucí z Mladé Boleslavi do přírodního parku Chlum. V roce 2014 jsme zde převážně pro obyvatele Mladé Boleslavi vybudovali naučnou stezku Přírodním parkem Chlum, která je hojně navštěvovaná, právě díky této turistické trase, obyvateli Mladé Boleslavi, žáky a studenty boleslavských škol, kteří naučnou stezku navštěvují v rámci ekologických praktik nebo oslavě mezinárodního Dne země. Tato naučná stezka je vítaným odpočinkem pro občany Mladé Boleslavi, kteří tu rádi tráví volný čas. Přírodní park je díky turistické trase snadno dostupný i pro rodiny s dětmi, kteří využívají naučnou stezku Chlum i k prohloubení znalostí svých dětí o přírodě a historii kraje.

Přírodní park Chlum je i častým cílem cyklistů, kteří územím projíždějí po cyklotrase 8235 a dále pokračují po cyklotrase do Sýčiny a Dobrovice, kde navazují na další síť cyklotras vedoucí do Rožďalovic nebo Horek nad Jizerou, Milovic a Lysé nad Labem.

Po kliknutí na odkaz můžete číst článek z Boleslavského deníku.

V Mnichově Hradišti proběhne diskuze o rozvojových plochách.

To u nás v Kosmonosích na to jdeme jinak. Čím méně lidé vědí, tím méně jsou naštvaní a neotravují.

Již první jarní dny oživuje nejen ptačí zpěv, ale i stále častější výskyt hmyzu, který u všímavých občanů budí zvídavost, v některých případech i obavy. Je k tomu důvod? V loňském roce se na mne obrátilo několik tazatelů poté, co se na fasádách domů v sídlišti Pod koupalištěmna objevil i pospolitě neznámý okřídlený hmyz. Jednu maminku vyděsila přítomnost této 2 cm dlouhé, výrazně zbarvené "příšerky" v postýlce miminka v ložnici s otevřeným oknem. K tomu uklidňující vysvětlení: jde o ploštici - nikoli tedy brouka - vroubenku americkou. Tento invazní druh, tedy vetřelec, původem z amerického kontinentu, se v Evropě poprvé objevil v roce 1999 v severní Itálii a odtud se rychle začal šířit dál. Vroubenka se živí vysáváním semen hlavně jehličnatých stromů, ale zatím není známo, že by našim stromům nějak škodila. Na zimu se schovává se v puklinách nebo škvírách v borce a když vyjde slunce přiletí na fasádu nejčastěji vysokých domů a zde se doslova sluní. Často schovává i do interiérů. Ale lidskému zdraví, ani dítěti nemůže ublížit. Není ji třeba zabíjet, stačí vrátit ven. Jen pozor při manipulaci s ní, kdy se jako většina ploštic brání vylučováním páchnoucího sekretu. Neznalé odstrašuje výrazná kresba vrchního páru křídel (polokrovek), což ale známe u naší běžné ploštice ruměnice pospolné, lidově zvané maruška nebo kněžíček. Ruměnice se živí jak rostlinnou potravou, nejčastěji plody lípy, tak např. drobnými mrtvými živočichy. Vyskytuje se od časného jara až do podzimu. Velké kolonie jsem jako kluk obdivoval na patách lip na našem hřbitově.

Vážení čtenáři,

pro vaše pohodlí přináším výsledky naší volby v Kosmonosích a Horních Stakorách. Detailní výsledky po okrscích naleznete uvnitř článku. Přijďte volit i za 14 dní.

V neděli mi můj známý ze sídliště Pod koupalištěm donesl vetřelce, který se jim objevil na balkoně a budil nejen u jeho rodiny pozornost. Hrůza z něho nešla už proto, že byl necelý 2 cm veliký. Ano, jde o hmyz, konkrétně ploštici. Díky nápadné, pro někoho až strašidelné kresbě a zploštělým článkům zadních nožek ho šlo rychle určit: vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis),  která se živí vysáváním semen jehličnatých stromů. A proč vetřelec? Původem je totiž z Kanady. V Evropě se po prvé objevil v roce 1999 v Italii, od roku 2007 stále častěji i v České republice.

Nejen v Kosmonosích se objevily dotazy na možné nebezpečí pro zdraví člověka, zvláště když vroubenky vnikají nyní na podzim nejen na balkony, ale i do bytů a jednu maminku vyděsila jedna v posteli dítěte. Žádný strach! I když se jedná o příbuzné štěnicím nekouše, neštípe, nepřenáší nemoci. Svým způsobem je vroubenka hezká, pouze při podráždění a nebo rozmáčknutí zapáchá. Proč nám leze do bytu? Je to jednoduché. Normálně v tomto období hledá na zimu úkryt ve škvírách nebo dutinách stromů. Samozřejmě má-li takovou luxusní nabídku vytápěného bytu, dá mu přednost. Má navíc vynikající schopnost vnímat infračervené záření, které mu pomáhá hledat suché a teplé úkryty, včetně bytů. Sedá s oblibou na žluté zářící fasády – a ty zateplené domy v sídlišti mají - kde se v podzimním slunci vyhřívá. 

Přísloví o tom, že příroda je mocná čarodějka, asi mnohé neodradí od jejich likvidace ve své blízkosti. Nejúčinnější pomocí jsou sítě v oknech (nejen na ploštice). Kdo ze zásady nezabíjí neškodné tvory jako já a mé děti, může je nastrkat do krabičky s otvory a na procházce je vysypat do křoví či do parku. No a kdo podobné zásady nemá, nejméně kruté je usmrcování v octě příp. neředěném saponátu či tekutém mýdle a pak s tím do klosetu. Kdo má rád chemii, samozřejmě je k dispozici široká nabídka „voňavých“ insekticidů.                                               

Václav Petříček, Muzejní spolek  

Foto: BioLib

Po středečním zastupitelstvu jsem měl špatné spaní. Ne snad, že bych se tak moc trápil, ale budila mne dcerka. Takže kolem čtvrté ráno jsem si nadhodil "klíčový" návrh k projednání zastupitelstvem města a následně ho do dneška precizoval. Berte s nadsázkou, od počátku to tak bylo myšleno:  

Návrh na komerční využití prostoru objektu Šmak

Protože se na mne obrací velká část občanů, kteří se bojí, že objekt v současné chvíli chátrá naprosto bez užitku, vypracoval jsem následující plán. Vzhledem k základním stavebně-technickým charakteristikám a stavu objektu navrhuji v objektu Šmak zahájit pěstování žampiónů. Můj návrh spočívá ve splnění požadavků občanů a zastupitelů, kteří se staví proti prodeji objektu, přestože nemají žádného ponětí, jak jej využít a v dlouhodobém výhledu uspokojí i zastupitele a blogující občany (Bizon, Kulišák), kteří jsou jinak přístupni bleskové demolici této stavby - rodinného stříbra našeho města.

V sobotu 3. ledna v 10 hodin dopoledne jsme vyrazili na osmikilometrovou trať kolem našich Kosmonos. Dvě předem navržené trasy jsme museli kvůli počasí trochu zkombinovat, nepříjemně nás zaskočil led; nejvíce ho bylo v lokalitě Pod Oborou. Neschůdnou se stala jak štěrkovka z Bradlecké do sídliště Pod Koupalištěm, tak stoupání od kempu k zahrádkám a do Obory. Přesto jsme v pohodovém tempu za bezmála hodinu uběhli téměř přesně osm kilometrů a minimálně si udělali větší chuť na sobotní oběd.