Naše Kosmonosy

To je všude křiku kvůli amnestii, kterou udělil dosluhující prezident Klaus na Nový rok u příležitosti 20.výročí vzniku samostatného státu. Také se mi to nelíbí, i proto, že prezident tím rozdělil národ na dvě skupiny: vítěze a poražené. Vítězů je málo. Zloději, lupiči, podvodníci, násilníci a obvinění, kteří protahovali svá řízení tak dlouho, až překročila osm let (a stala se pak také předmětem amnestie).

Všichni ostatní (jsme) prohráli. Kromě těch, kteří nepravosti odhalili a dohnali je až k soudu, pak prohráli všichni Ti, kteří si nenakradli, kteří nikomu neublížili, s nikým se nepaktovali kvůli svému obohacení. Paradoxně prohráli i ti, kteří se do vězení dostali řekněme nechtěně, bez záměru někoho poškodit nebo někomu ublížit. Třeba i řidiči dobře vědí, jak blízko může být třeba noční sražení neosvětleného člověka na silnici, byť bez kapky alkoholu v krvi. Ano, tak blízko může být kriminál. Teď byli i tito - řekněme nešťastníci - davem zařazeni mezi grázlíky, které prezident pustil ven.

Amnestie pro mě vždy byla možností, jak ulevit lidem, kteří něco způsobili nechtěně, bez záměru někoho poškodit nebo někomu ublížit - anebo třeba pod tlakem způsobeným dlouholetým týráním,  a následnou zkratkovitou reakcí. Taky se mi chce nesouhlasně křičet a protestovat. Ale to je asi tak všechno, co proti tomuto kroku lze dělat. Teď jsme si zase (skoro) všichni rovni. Jak to? Tak třeba rejstřík odsouzeného podvodníka je teď stejně čistý, jako je ten můj. A váš....

Prezident dále ukázal všem, kteří jeho institut podceňovali jako funkci bez faktického vlivu, že když bude chtít, bude hýbat celou zemí. (Ne)jmenování soudců nebo vlády nebo jednotlivých ministrů velkou skupinu občanů netrápí nebo nezajímá - když však Klaus pustil z věznic přes 6 400 trestanců, řešila a řeší to celá republika. A pak, že je prezident jen figurkou.

Tento tolik diskutovaný velký pardon je nejen prezidentovým vzkazem, že boží mlýny sice možná melou, ale jejich lopatky se dají minimálně výrazně zbrzdit, když už ne úplně zastavit.

Velkou otázkou pak zůstává podíl premiéra Nečase pod amnestií. Je to opravdu jen kvůli faktickému provedení amnestie, nemohl mohl Nečas svým "nepodpisem" amnestii v takovémto rozsahu zabránit?

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Komentář (zde můžete používat HTML tagy):
Ověřovací kód:
	Odeslat Náhled