Nekandiduje ani Dominik Hašek, kterého jsme chtěli za prezidenta před čtrnácti lety, nekandiduje ani Jaromír Jágr, který si na Kladně pomalu balí fidlátka a chystá se bavit fanoušky za velkou louží. Na prezidenta nekandidují ani Zdeněk Svěrák, ani Marek Eben, a bohužel ani Jára Cimrman, takže v letošní premiéře přímé volby jasného kandidáta aby člověk lupou hledal.
Ale - minimálně dvě věci jsou u mě jasné. První - nemám žádného svého oblíbeného kandidáta, kterého bych propagoval. Druhá - nikdy nebudu volit někoho, kdo se motal či motá kolem KSČ(M). Stejně jako mnozí další půjdu tedy tento pátek nebo sobotu volit to možná nejmenší zlo. Ale kdo to bude? Pojďme na to přijít subjektivní vylučovací metodou.
Začnu u dam. Paní Bobošíkovou nikdy. Ta paní mi nesedí, navíc se před šesti lety nechala nominovat na prezidentku komunisty, a i letos se s nimi paktovala (vyhodili ji). Paní Roithovou znám jen z jejího krátkého působení ve vládě, kdybych musel volit ženu, dám hlas paní Táně Fischerové. Ale obávám se, že je příliš hodná na takovouto funkci. Ne, ženu v těchto volbách volit nebudu. Byť by se mi žena na Hradě zamlouvala.
Zůstává šest mužských kandidátů. Před několika měsíci jsem uvažoval o Miloši Zemanovi, zejména proto, že by s ním mohla být legrace. Trošku nízká kvalifikace, uznávám, ale když hledá to nejmenší zlo. Jenže. Čas nezahojí všechno. Zeman společně s Klausem zahájili v roce 1998 svým rozdělení moci mezi ODS a ČSSD etapu zhoršení politické kultury v zemi, dneska už snad ani slovo kultura ve spojení s politikou použít nelze. Navíc se okolo Zemana - kromě aparátčíka Šloufa - motaly také aféry - jen namátkou Bamberský kufřík nebo akce Olovo, která měla znemožnit tehdejší ministryni Buzkovou. Věřím, že Zeman neměl v těchto věcech osobně prsty, ale zodpovědnost za ně nesl a nese určitě. Co se jeho členství v KSČ týká, byl vyloučen v roce 1970 poté, co údajně neschválil okupaci spojeneckými vojsky. Letos si ale u KSČM byl zaškemrat o podporu - a klidně by jmenoval komunistického premiéra (s poukazem na vůli voličů). Miloš Zeman NE.
Kandidát Jan Fischer je u mě ze hry venku hnedle. Jeho účinkování v KSČ v letech 1980-1989 kvůli kariérnímu postupu je pro mě jasnou stopkou, jeho "nevládnutí" v čele úřednického kabinetu, kdy si hlídal hlavně svůj pozitivní mediální obraz, je jen doplněk mého dalšího NE. Byť oceňuji, že nyní u soudruhů neškemral.
Pan Dientsbier, kandidát ČSSD, se diskvalifikoval právě svým prosíkem u komunistů. Když jsem se pak dočetl, že jeho otec –disident - by s tím souhlasil, tak se mi udělalo zle. NE.
Pan Přemysl Sobotka, ODS. Nekonfliktní, na naše poměry celkem výrazný politik. Vzhledem k tomu, že byl navržen jako kandidát ODS, nemá moc šancí postoupit do druhého kola. Takže z důvodu nepropadnutí mého hlasu Sobotkovi říkám NE. (Byť ve druhém kole bych jej volit mohl. Tam se ale nedostane).
Zbývají dva kandidáti. Vladimír Franz a Karel Schwarzenberg. První jmenovaný by mohl být alespoň pro první kolo jakýmsi "protest kandidátem", zejména pro mladší. Kašlu na jeho vizáž, to jsou předsudky. Stejně jako je předsudek mrmlání a usínání kandidáta Schwarzenberga. Ten mě tedy vytočil svým spojením s Kalouskem před dvěma lety, ale pro naši zemi by jako její "vyslanec na Hradě" mohl udělat nejvíc. (I když první dáma by v tomto případě musela zahájit intenzivní kurz češtiny).
Sedm volebních lístků jsem včera večer hodil do koše. Dva mi v obálce zůstaly. Budu čekat na poslední diskuze, vyjádření, preference. O tom, které menší zlo budu volit, se rozhodnu až v sobotu. Bude-li mít jeden z těchto dvou kandidátů aspoň teoretickou šanci na postup do 2. kola, vyberu si jej.
A jestliže se naplní očekávání všemožných expertů a do 2. kola postoupí Zeman a Fischer, budou to moje první volby po dvaceti letech, u kterých zůstanu doma.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dienstbier-a-zeman-zadaji-o-podporu-kscm-fd0-/domaci.aspx?c=A121130_075543_domaci_zt
Už je mi to jasné.
Děkuji.