info@nasekosmonosy.cz
725 244 482
Naše Kosmonosy
Ještě se mi to nestalo. Zažil jsem a doufám, že ještě zažiji spoustu báječných koncertů, ale doufám, že se už nikdy nebudu bát o to, zda se zpěvák ve zdraví dožije jeho koncertu; a zároveň si tak moc nebudu přát, aby už radši na závěr nepřidával. Stalo se letos 3.května ve Stuttgartu, kde v rámci svého rozlučkového turné vystoupil můj oblíbený masový knedlík, karbanátek, sekaná, no prostě anglicky Meat Loaf. No, nebudu vás napínat: přežil, a dle mých informací přežil i ten zbytek koncertů, které ho v rámci jeho posledního turné čekaly. A fakt, že se jedná o opravdu poslední turné, v tomto případě nelze zpochybnit. Stačilo poslouchat a dívat se. Přesto nelituju, že jsem do toho šel. Viděl jsem koncert Meat Loafa, kterého jsem dlouhé roky fanouškem. I když v paměti si ho radši uchovám jinak.
Zhruba před dvaceti lety jsem se s tímto umělcem potkal poprvé. Pamatujete I'd Do Anything For Love? Klipová pohádka o krásce a netvorovi? Taky vás to neminulo, počítám - mimochodem, jedná se o dodnes suverénně nejznámější a nejhranější Meat Loafovu skladbu. V roce 1999 jsem si v bazaru v Kölnu koupil za 8 marek první - jeté - cédéčko, a od té doby se Meat Loaf řadí mezi mé nejoblíbenější interprety. Jak léta plynula, poznával jsem další a další desky jeho bohaté tvorby, sledoval ukázky z jeho vystoupení a loni mi dokonce Ježíšek naježil DVD, na kterém Meat Loaf ovládl - spolu s filharmonií - stadion v australském Melbourne. To se psal rok 2004 a Meat Loaf byl na vrcholu sil.
K cestě do německého Stuttgartu pak napomohla textová zpráva na TV Pohoda, kde proběhla informace, že Meat Loaf se vydává na své poslední turné. Trošku jsem zapátral a zjistil, že je na tom dost špatně zdravotně, problémy má po mnoha operacích zejména s pohybovým aparátem (tomu se nelze divit, myslím, že svého času dlouhodobě vážil i 150 kilogramů). Jelikož Česko znovu ve svém koncertním programu vynechal, podíval jsem se do Německa. A Stuttgart mi - zejména jako sídlo mého zaměstnavatele, kam čas od času vyrážím - padl do oka jako první. V dnešní době pak stačí pár kliknutí, platební karta do ruky, a 3.května večer můžete sedět v Hanns-Martin-Schleyer-Halle jako my.
Začátek parádní. Hned bylo vidět, že to bude i pastva pro oči, a bylo slyšet, že kapele to parádně hraje. Když pak nastoupil, či spíše přikulhal sám Meat Loaf a do mikrofonu začal při Life Is A Lemon spíše křičet, než zpívat, připisoval jsem to rozjezdu a hlavně (ne)kvalitě zvuku, která se ale bude určitě jen zvyšovat. A pak to přišlo. Před koncem první písně Meat Loaf odešel z jeviště. Lemon skončil, potlesk, pódium ve tmě a potichu. Minutu. Dvě minuty. Diváci po sobě začali vrhat zmatené pohledy, mám pocit, že kapela na tom byla dost podobně. Pak se pódium rozzářilo a přišel hit Dead Ringer For Love. Mělo to jen jeden háček: ač duet, celý ho odzpívala jen (skvělá) Patricia Russo. Potlesk, a zároveň pískot a skandování Meat-Loaf Meat-Loaf. A on přišel, tedy připajdal, a pak už byl na pódiu de facto pořád.
Jen ten jeho "zpěv" ten koncert kazil. Bylo slyšet, že na tom opravdu není dobře. Nejen, že se těžce pohyboval, ale taky své party neudýchal, byť - veskrze velmi nelehké - texty ze sebe házel jako za mlada. Držela ho ale naprosto skvělá kapela a vokální výkony jeho kolegů. Koncert byl rozdělen na dvě půlky, z té první musím vyzdvihnout vynikající (včetně vizuálního provedení) ploužák Objects In The Review Mirror May Appear Closer Then They Are, a pak All Revwied Up na závěr první části - zejména kvůli neskutečnému výkonu saxofonisty. Druhá půle byla avizována jako kompletní přehrávka nejprodávanější Meat Loafovi desky Bat Out Of Hell z roku 1977. Škoda jen, že mezi jednotlivými skladbami bylo do němčiny převedené mluvené slovo - komentáře spolupracovníků a také dvorního skladatele Jima Steinmana. Z toho jsem jako zapřísáhlý neněmčinář neměl kromě názvů skladeb v angličtině vůbec nic. Ale i tak to stálo za to - ta deska je skvělá a na pódiu se všichni včetně Meat Loafa velmi snažili. Dojemný byl hlavně hit For Crying Out Love, který sám Meat Loaf označil jako Steinmanův majstrštyk. Do té doby jsem tu písničku prostě jen poslouchal, po koncertním provedení se ale stala jednou z mých nejvyhledávanějších. Celkově živé provedení desky dobré, jen pořád nevím, jestli byl Meat Loaf horší při pomalých nebo rychlých skladbách. Ale bojoval.
A přišly přídavky. První musel být ten nejznámější - už jsem o něm psal v úvodní části. A pak už to mělo, myslím, skončit. Druhý - nějak divně poslepovaný - přídavek, už měl nádech cirkusu a asi nejen já jsme si přáli spíše konec. Ten byl tedy dost rozpačitý, stejně jako koncert celý. Hodinu v dešti pěšky na koncert, pak koncert samotný a hodinová cesta v dešti zpět do hotelu. Vstupenka za 70 €. Nejprve převládalo těžce skrývané zklamání, nakonec s odstupem ale ničeho nelituji. Viděl jsem Meat Loafa a slyšel jeho hity naživo. Byť už je zpěvák samotný za vrcholem, jsem rád, že se k poslednímu turné odhodlal. I nadále bude mým nejoblíbenějším "karbanátkem"
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Přidejte svůj komentář
