Téměř každý den ve spěchu absolvuji v mlékárně v našich Kosmonosích raut. Někdy se i zasměju, ale většinou je mi ouzko! Možná že příčinou je dnes již neplatná diagnóza 300 (nikoli pop-rocková česká kapela), v tom lepším případě. Někdy s názory nesouhlasím, ale to je můj problém. Chtěl bych se zamyslet nad (kontra)produktivností anonymních sdělení. Samozřejmě přemýšlím nad jejich obsahem, snažím se oddělit zrno od plev, někdy se i zardít, ale tento produktivně strávený čas je rozmělňován usilovným přemítáním: Kdo to je? Znám ho?
To Kulišákovi: už jsem myslel, že jsem Vás pro sebe odhalil a tak jsem uhodil na jednoho dobrého přítele. Ten to odmítl řka, že by to ani neuměl! Tak jste dále hádankou, budiž. Aspoň Vám mohu odpovídat, komentovat.
To profesoru Bizonovi Baskervill(e)skému: s Vámi to je horší, protože s Vámi se dá komunikovat jen zprostředkovaně, přes Kulišáka nebo Davida, což činím.
Kulišák mi jednou vzkázal, že sotva ho lze nazývat intelektuálem. Asi zbytečná skromnost. Vy se z toho nevyvlíknete a podle naposledy užitého nesmrtelného imperativu „Učit se, učit se, učit se“ jsem Vás primárně zařadil mezi kosmonoské pedagogy, spíše profesory. Z principu předběžné opatrnosti, vrozené nám všem správným ekologům, si Vás dovoluji takto titulovat. Ještě by Vám patřil titul avantgardního poety, jednou doufám vydáte „žeň mého veršování“. Koupím si ji! (máte Vy už doma Kalvacha?)
Takže milý profesore, tak trochu sarkastický pesimisto (?): jde o problém z kosmonoské topografie či lokální geografie: za mých dětských let jsme se dělili na hořeňáky a doleňáky. Stakorská, kde jsem bydlel a opět po pražském intermezzu bydlím, obě oblasti dělila. Ale protože jsme byli napadáni (a občas biti) spíše doleňáky, považovali jsme se za hořeňáky. Ale nevím, zda dle Vašeho členění patřím k severokosmonosákům. Sdělte mi to prosím brzy! Skoro z toho nespím.
Epilog: Pánové (klidně možná dámy) Kulišáku a profesore BB a další anonymové, nechte si svá inkognita! Jen prosím uznejte, že tyto mimikry vám ulehčují život v jinak chvályhodné lokálně politické angažovanosti, proti glosátorům s otevřeným hledím. Komu čest tomu přes držku! Vám nikdo nepropíchne pneu, jako se to stalo mně. A to patřím k těm prudérním, chcete-li opatrným kritikům.
Václav Petříček v.r.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Stakorská a Debřská ulice dělí Kosmonosy na severní a jižní část. Protože bydlíte na severní straně ulice, jste jasně bratr náš, stejně jako my - potomek pojizerských Gamomedů. Poznáte to také podle toho, že na rentgenových snímcích Vám musí chybět zbytky žáber - tak charakteristických pro jiné kosmonoské kmeny.
Ad 1 odstavec, a trochu medu kolem úst: kdybych nosil klobouk, tak ho před Vámi smeknu. Já jsem byl taky lopaťák, konkrétně zemědělský dělník v Kosmonosích, ale jen dva roky a vyučil jsem se zahradníkem. V substrátech se rád hrabu dál (všiměte si, že nepoužím termín "hlína")
Ad 2 odstavec: to se mi ulevilo, že zůstává vše při starém. a já jsem na věčnost hořeňákem. Z toho našeho kopečku s kříži bude navíc hezký pohled na Český ráj. Asi budu muset jít na rentgen, aby to bylo sichr.
Ad X: Příjdete na jednání zastupitelstva? Bude hutné! Už jste viděl první část opravené zámecké zdi? Pokud ano, jak to hodnotíte. v KZ bude udána i cena.
Na pivo Vás nezvu, byste nepřišel. Zdraví Vám známý Petříček