Naše Kosmonosy

Dočasný trvalý redaktor Kosmonoského zpravodaje sice dostal přidáno, na výsledku to ale není vidět. Jestliže některá vydání mají aspoň takovou zpravodajskou a informační hodnotu, že Vám po jejich přečtení v hlavě nic neuvázne a tiskovinu hned zařadíte mezi tříděný sběr, o listopadovém čísle se to říct nedá. Dlouho jsem takhle nekroutil hlavou a nepodtrhával si články a pasáže, které stojí za komentář. Je-li tento obsah posvěcen redakční radou, chtěl bych vědět, co si o tom myslí vedení města. O tom, co si o posledním vydání Kosmonoského zpravodaje myslím já, se dočtete uvnitř článku.

Informační turbulence zasáhla letos i dění kolem Sportovního klubu Kosmonosy. Lehce bulvárně řečeno, prase aby se v tom vyznalo. Dvě strany, dvě pravdy, ta jediná, skutečná, musí být někde uprostřed. Ale zajímá vůbec někoho? Přímí aktéři (možná) vědí, pozorovatelé (možná) tuší. Nebo se alespoň domnívají, že vědí nebo tuší. Nejdůležitější ale je fakt, že SK Kosmonosy funguje díky partě nadšenců dál. A to i bez výrazné finanční pomoci města. Dovolte mi lehce mými vlastními slovy a bez přesných datumů a částek a jmen shrnout to, co se mi jako jednomu z pozorovatelů vrylo do paměti.A pokud se pletu nebo něco pozoruji příliš subjektivní optikou, vyjádřete se v komentářích, případně pošlete svůj názor emailem a ten bude zveřejněn jako autorský článek v rubrice Názory.

Na zastupitelstvu se prezentovaly tři firmy, každá trochu jiného charakteru a s jiným cílem. Proč se vůbec na zastupitelstvu občas odehrávají prezentace firem? Osobně k tomu nevidím téměř žádný důvod. O vyjímkách z mého pohledu odůvodňujících takové prezentace se zmíním o něco níže. Avšak pokud chce firma získat jakoukoliv zakázku financovanou městem, měla by o tom přesvědčit nejen prezentací na zastupitelstvu, ale  především a pouze účastí v otevřeném výběrovém řízení.

Jako někdejší radní jsem byl u začátku vyjednávání se Servisním centrem Škoda Auto v Kosmonosích. Pamatujete možná na diskuze ohledně parkoviště, resp.multifunkční plochy (parkoviště se tak musí nazývat, aby nebylo v rozporu s platným územním plánem). Pamatuji na jasná slova žadatelů, že parkoviště stačí do 16 hodin, kdy už jsou účastníci školení (pro které bylo původně parkoviště - aspoň oficiálně - budováno) pryč, a že o víkendu bude plocha zavřená závorou, aby tam mohly být provozovány volnočasové aktivity. V lednu tohoto roku jsem upozorňoval zodpovědnou osobu v Servisním centru, že není dodržován dohodnutý čas parkování, a že přes víkend na ploše parkují auta. Druhá věc byla napravena okamžitě, od té doby je o víkendech plocha opravdu prázdná a zajištěná závorou.

Téměř každý den ve spěchu absolvuji v mlékárně v našich Kosmonosích raut. Někdy se i zasměju, ale většinou je mi ouzko! Možná že příčinou je dnes již neplatná diagnóza 300 (nikoli pop-rocková česká kapela), v tom lepším případě.  Někdy s názory nesouhlasím, ale to je můj problém. Chtěl bych se zamyslet nad (kontra)produktivností anonymních sdělení. Samozřejmě přemýšlím nad jejich obsahem, snažím se oddělit zrno od plev, někdy se i zardít, ale tento produktivně strávený čas je rozmělňován usilovným přemítáním: Kdo to je? Znám ho?

To Kulišákovi: už jsem myslel, že jsem Vás pro sebe odhalil a tak jsem uhodil na jednoho dobrého přítele. Ten to odmítl řka, že by to ani neuměl! Tak jste dále hádankou, budiž. Aspoň Vám mohu odpovídat, komentovat.

V druhém pokračování série mých příspěvků se chci dotknout jedné aktuální problematiky, a to je zadávání veřejných zakázek (VZ) Městským úřadem v Kosmonosích a na konkrétním případě ukázat na úroveň práce na tomto úseku. Celé problematice se komplexně však hodlám věnovat v některém ze svých příspěvků příštích, protože problematika si zaslouží komplexního pojednání.

Na úvod pár slov obecně: Dnes je skoro každý znalec na zajišťování VZ, kdo z politiků nebojuje proti korupci, jako by nebyl. V obecné rovině zajišťování VZ je možno hovořit o dosti velké neprůhlednosti ze strany MěÚ Kosmonosy, kterou vidím např. v tom, že:

Vážený pane starosto,

již delší dobu se vám chystám napsat ohledně Mateřské školy Kosmonosy. Dostávám se k tomu až nyní se začátkem školního roku.

Mateřskou školu Kosmonosy navštěvuje (postupně) již naše třetí dítě a jsme s ní nadmíru spokojeni. Naše děti navštěvovaly a navštěvují třídu v přízemí pavilonu B, naše zkušenosti tedy vycházejí tedy především z kontaktu s pedagogy z této třídy, ale samozřejmě se setkáváme i s dalšími.

Nejvíce oceňujeme laskavý a přátelský přístup pedagogů i dalších zaměstnanců školky. K dětem se všichni chovají vlídně a několikrát jsme zažili, že jsou schopni efektivně řešit a vyřešit  i problémové a konfliktní situace. Na požadavky rodičů reagují pedagogové školy vstřícně a jsou schopni se jim přizpůsobit (pochopitelně v rámci zachování funkčního výchovně-vzdělávacího programu). 

V červnu zastupitelé na základě docela věcných argumentů zamítli přebudování jednoho neobsazeného bytu v kosmonoské školce na další třídu. Návrh předkládala ředitelka školky paní Křížková. A v rámci diskuse sama na jeden z dotazů odpověděla, že počet dětí školkového věku v Kosmonosích v následujících letech přibývat nebude. A z toho vyplynulo, že nemá vlastně smysl plýtvat energií a penězi na rozšiřování školky, když by pak kapacitu obsazovaly děti z jiných obcí z okolí Kosmonos.

O nepovedené, toho času zastavené rekonstrukci jižního průčelí zámku toho již bylo v různých médiích řečeno, napsáno i nadiskutováno mnoho. Současný stav je velmi mrzutý. Nejde jen o to, že se nesplní sen (nejen) vedení města mít při oslavách 100 let jmenování městem krásnou fasádu, opravenou salla ternu a posekanou trávu v zámeckém parku. Nepříjemné to bude také pro školu - ne nadarmo byl projekt zadán tak, aby bylo do prázdnin hotovo. Již v červnu měli školáci v některých třídách velmi špatné podmínky, kdy za okny bylo teplo a oni nemohli kvůli prachu otevřít okna. Tato situace se bude (a nutno říci doufejme, byť to může znít zvláštně) znovu opakovat na podzim. Anebo až na jaře?

Je to nešvar. Stojíte či sedíte na autobusové zastávce, a vedle vás si někdo zapálí. Jste-li zapřisáhlý nekuřák nebo vám to prostě "jenom" nedělá dobře, zaúpíte. Máte-li odvahu (kterou mnozí sledující krimi zprávy a pořady tomuto podobné většinou nenajdou), nenecháte si to líbit, a kuřáka požádáte, aby cigaretu típnul. Většina z nás si to ale nechá líbit. Vím to podle sebe. Proč si dělat nepříjemnosti, že? Zabrbláme si sami do sebe a život jde dál. Aby kuřáci nemohli tvrdit, že nařízení o zákazu kouření na zastávkách neznají, byla na zastávky nalepena upozornění Zákaz kouření.